freefoto

Koho zajímá architektura? Především samotné architekty! Hladký průběh bylo nejspíš to poslední, co jsme jako architekti očekávali při vstupu do projektu Polyfunkčního domu Harmonie v Čelákovicích. Předpokládali jsme diskusi už vzhledem k umístění projektu a k jeho důležitým vazbám na život centra tohoto města. Doposud se však nemůžeme vzpamatovat ze situace, kdy je naše několikaměsíční práce nevybíravým způsobem degradována lidmi, kteří o architektuře zřejmě nevědí vůbec nic, anebo ji hodnotí jen v kategorii „líbí – nelíbí“ bez ohledu na její četné konotace do prostředí Projekt jsme podrobně představili již v únorovém Zpravodaji Čelákovic. Nyní bychom se rádi zaměřili na pohnutky, které nás vedly k poslední verzi projektu Polyfunkčního domu Harmonie. Historický genius loci? Někteří odpůrci projektu v debatách touží po malebném náměstíčku, jaké znají z Telče, Slavonic či Jičína. To, že podobná vize je zcela nereálná vzhledem k ranám, které prostor náměstí 5. května obdržel v uplynulých desetiletí, pomíjejí. Rozsáhlá demolice a výstavba takových budov, jako je manažerská škola, obchodní dům a vícefunkční dům, změnila podobu tohoto náměstí už v minulosti. Nejsou zde ani klasické měšťanské domy s obchody, které by vytvořily uzavřené obchodní korzo. Správně řeší architekt Marek Tichý náměstí tak, že klidnou a atraktivní pobytovou plochu umisťuje do centra prostoru. Okolní budovy, které historicky vycházejí z půdorysu statků, nabízejí spíše své vnitřní prostory, vnitrobloky nebo zadní části parcel. Proto rovněž Harmonie vytváří své vnitřní, veřejné náměstí. „Doposud se nemůžeme vzpamatovat ze situace, kdy je naše několikaměsíční práce nevybíravým způsobem degradována lidmi, kteří o architektuře zřejmě nevědí vůbec nic, anebo ji hodnotí jen v kategorii „líbí – nelíbí“ bez ohledu na její četné konotace do prostředí.“ K zápornému pohledu na Polyfunkční dům Harmonie vede část veřejnosti rovněž špatná zkušenost s novostavbami v okolí. Pod kůží mají hluboce zarytou devastaci veřejných prostor v době komunismu. Právě proto jdou mimo naše chápání i profesní čest hlasy, které náš návrh přirovnávají k brutalismu 70. let, nazývají jej komunistickou hrůzou, reprezentantem panelákové kultury. Takové zjednodušení je otevřeným a bezprecedentním útokem na celou moderní architekturu, která s betonem pracuje zcela běžně a ku prospěchu věci. Harmonie nepřesahuje radnici Jiní kritici tvrdí, že novostavba porušuje založené regulativy a znásilňuje koncepci nového náměstí. Je tomu skutečně tak? Rozhodně není! Naopak, plánovaná výstavba koncepci přestavby náměstí důsledně respektuje, zachovává všechny zadané parametry a po vzájemné diskuzi s představiteli města, přizvanými odborníky i architektem rekonstrukce náměstí projekt dále rozvíjí. V jediném bodě se tvůrci názorově rozcházejí, a to v situování kapacitního parkoviště. Současné náměstí působí velmi roztříštěně. Je to zapříčiněno nevyrovnanou výškovou úrovní. Severní strana náměstí je výrazně vyšší a do prostoru vnáší tato disproporce značný neklid. Jižní, nekompletní stranu tvoří domy přízemní nebo patrové, památkově nechráněné. Zvolenou novou výškovou úroveň novostavby považujeme za optimální, především s ohledem na majitele sousedních domů a jejich případné plány do budoucnosti. Je také v souladu s regulativy (ač odpůrci stavby tvrdí opak) a tvoří protiváhu severní frontě náměstí. Kritika nesmiřitelně bojuje s výškovým domem. Vzhledem k prostorovým vazbám a k historii pozemku jsme parcelu směrem do náměstí rozdělili malou uličkou. Vytvořila se tak štíhlá hmota, kterou jsme záměrně chtěli převýšit a vytvořit tak hmotovou protiváhu radnice a dominantní pohledový bod ze Sedláčkovy ulice. Náměstí by tímto bylo dojmově uzavřeno. Pokusili jsme se trochu zastínit velkoprodejnu Albert, která je do náměstí orientována svojí provozní částí. Hmota objektu ve fasádě do náměstí je dále vertikálně členěna a tím je dále dojmově zeštíhlována. Tento záměr je také koncipován na průhledy v ose Rybářské ulice. Námět jsme konzultovali s architekty města. Na několika pracovních jednáních s odbornou komisí města byla tato varianta hodnocena jako přínosná v urbanistickém a hmotovém kontextu celého náměstí a přilehlých částí města. Kdyby nic jiného, vyšší hmota do náměstí odvádí pozornost od neutěšených budov v západní frontě. „Současná materiálová základna pro stavebnictví a velmi dobré zpracování detailů staveb vede k působivým řešením, která jsou pro mnohého laika v době zpracování počátečních fází projektové přípravy skrytá, a která kvalitativně vůbec nejde srovnávat s předchozí érou stavebnictví.“ Také nižší objekt je rozdělen do sedmi menších, rytmizovaných hmot a je členěn výškově i půdorysně. Architektonické řešení bylo a je stále předmětem zkoumání, a to ve variantách! Diskuse nadále vedeme o řešení zadního domu, přiléhajícího k pozemkům školy. Jeho čistá horizontální hmota nebyla akceptována, a tak jsme připravili variantu s rozčleněním objektu do tří menších domů. Ty částečně spojuje společná podnož. Výšková úroveň byla snížena a objekt byl z obou stran zkrácen. Ze západní strany proto, aby byla doplněna parkovací stání, z východní strany proto, abychom vyhověli panu Bohuslavovi a umožnili jeho zákazníkům parkovat v bezprostřední blízkosti jeho pozemku. Soutěžit se dá tam, kde je vize Ušetřena nezůstává ani architektura celého komplexu. Jde vždy o velmi subjektivní pohled, přesto doporučujeme vyslechnout si odborníky. Je také nutno si uvědomit, že současná materiálová základna pro stavebnictví a velmi dobré zpracování detailů staveb vede k působivým řešením, která jsou pro mnohého laika v době zpracování počátečních fází projektové přípravy skrytá a která kvalitativně vůbec nejde srovnávat s předchozí érou stavebnictví. Někteří občané požadují vypsání architektonické soutěže. Je to dobrá cesta, pokud město ví, čeho chce soutěží dosáhnout, má prodiskutované zadání a stanovená nezpochybnitelná regulační pravidla. Zároveň musí být ochotno soutěž zaplatit. „Plánovaná výstavba koncepci přestavby náměstí důsledně respektuje, zachovává všechny zadané parametry a po vzájemné diskuzi s představiteli města, přizvanými odborníky i architektem rekonstrukce náměstí projekt dále rozvíjí.“ Na tomto místě je třeba položit si otázku, jaký druh budovy a jakou typologickou kategorii by měl daný pozemek nést. Co je z pohledu do budoucnosti rozhodující a přínosné, co dané území „unese“ a co má naopak patřit do jiných zón města. Každá konkrétní zástavba musí v prvé řadě najít svého konkrétního investora, který je ochoten přemýšlet o obsahu, ale i o jeho ekonomických souvislostech jak v samotné investici, tak samozřejmě i v době užívání. Konkurovat Praze? Asi těžko Jistě mohou být velmi lákavé myšlenky na úžasné mnohofunkční kulturní centrum, na muzeum, na knihovnu a tak dále. Kde na stavby tohoto druhu ovšem vzít prostředky? Kde najít pozdější uživatele, kteří by byli schopni nést náklady na provozování a údržbu? Pan Lipták z Harmonie Group zmínil, že podobné stavby mohou vyrůst i mimo náměstí. Souhlasím. Čelákovice navíc mají specifikum těsného sousedství metropole, která veškeré kulturní zázemí nabízí a jakýkoliv místní pokus o konkurenci nemůže v širších souvislostech uspět. Toto konstatování je doložitelné z mnoha obdobných situací nejenom u nás, ale i v zahraničí. Výsledek soutěže bývá zcela v rukou odborníků. Laičtí zástupci veřejnosti průběh rozhodování mohou ovlivnit jen minimálně. Verdikt poroty je pro město zavazující. Výsledkem však může být také varianta, která nenajde svého investora či bude vyžadovat větší finanční spoluúčast města. Podobných příkladů je nespočet. Představitelé Čelákovic zvolili jiný přístup. Za spoluúčasti pana starosty, radních a členů poradních komisí probíhá řízená tvorba zástavby, předkládaná ve variantách. Výsledky jsou podrobeny veřejné diskuzi, byť je to pro všechny zúčastněné nepříjemné, náročné na čas i energii. Je nutné připomenout, že Harmonie Group nese 99 % všech nákladů spojených s touto činností. Stačilo přitom zvolit standardní cestou podle zákona s vyloučením veřejnosti, pouze za účasti dotčených vlastníků. Z toho je zcela zřejmé, že radnice zvolila velmi průhledný, řízený postup, který ovšem nahrává oponentům. Ti rozpoutávají kampaň, ve které zneužívají obecnou nechuť a nedůvěru vůči významnějším změnám. Má jim to pomoci dosáhnout zatím nenaplněné podnikatelské a politické cíle? Dost možná ano. Imperativ kvality u architekta Závěrem si položme zásadní otázku: Co výstavba městu přinese? Odpověď je překvapivě jednoduchá. Až 13 milionů korun do pokladny města za prodej pozemků, zřízení parkovacích míst pro potřeby města, revitalizaci zeleně mezi prodejnou Albert a Komenského ulicí, výrazné zatraktivnění náměstí s možností nákupů a služeb, vytvoření atraktivního klidového místa v samém centru města odstíněného od rušné dopravy v podobě nového rynku, nové byty a tím i sousedy a zákazníky, hmotové vyvážení celého náměstí a založení možné výstavby v budoucnosti, atraktivní propojení náměstí se Sady 17. listopadu, kultivaci celého území... Za celý ateliér DOMY se samozřejmě snažíme také o to, aby se objekty Harmonie staly magnetem pro širokou veřejnost, která si stále více uvědomuje přitažlivost současné architektury. A tu také vyhledává. Kvalitně odvedená práce je tak (nejen) proto naším imperativem. Jan Topinka a Michal Juha ateliér DOMY